Když  jsem dopisoval článek o volbách v Americe, konzultoval jsem situaci se svým kolegou Borisem Matthewsem, který mi nabídnul osobitý astrologický pohled. Boris je jungovským analytikem zaobírajícím se mimo jiné mundánní astrologií. Souhlasil s napsáním krátkého vyjádření na toto téma. Za následující článek vděčím jeho ochotě. Domnívám se, že osvětluje pozadí archetypálních procesů v Americe:

Z pohledu mundánní astrologie (astrologie, která ovlivňuje planetu Zemi) byly prezidentské volby v USA 4. listopadu 2008 pod vlivem mocné konstelace: Saturn v pozici přímo proti Uranu. Na volební kampaně Johna McCaina a Baraka Obamy působil Saturn jakožto princip zavedeného řádu a Uran princip překvapení a revoluční změny (z mytologie si lze pro lepší představu dosadit Prométhea, který bohům ukradl oheň). Zvolení Baraka Obamy nasvědčuje, že se ke slovu dostává nový duch. Povolební rozruch a nadšení v USA vyvolává pocit, že po neútěšných osmi letech „přešlapování na místě“ nastává nový den.

Dlouhodobější astrologický výhled však může krotit předčasné nadšení. Na podzim roku 2007 napsal Ray Merriman: „Pluto, bůh podsvětí, který má vládu nad pozemskými zkušenostmi jako smrt, moc, zadlužení a daně, se přesunuje do působnosti Kozoroha, tedy říše vládnutí, autority, hranic národů, a projevuje se psychologickými pojmy, jako ctižádostivost, opatrnost, tvrdošíjnost, odpovědnost a také nutkáním dělat zřetelné rozdíly mezi tím, co je správné a špatné, mezi dobrem a zlem. Kdykoli se tyto dva principy vzájemně ovlivňují, věstí to velmi obtížnou dobu.“ Merriman svůj esej zakončuje slovy: „Pluto v Kozorohu: to je síla spojená s jasností, pokud se jí užívá správně. Umí rozlišit správné od špatného, dobré od zlého. Je to moc, ovšem s účelem a směrem. Může konat buď společně s ostatními a docílit velkých věcí, nebo může ostatní zneužívat k dosažení svých vlastních cílů. V prvním případě je schopen velikosti či dokáže vykonat velké věci, které přetrvají mnoho generací. Jedná se o troufalé nové cykly, jež mohou od základů přestavět svět, jak jej známe, díky úžasně fungujícím formám vládnutí. V druhém případě jde o noční můru pro lidstvo, při níž vezmou za své občanské svobody některých skupin na pokyn samozvaných vůdců, kteří sami pomýlení mají ostatní k tomu, aby vykročili přes okraj útesu do prázdna a dali tím najevo svou podporu jejich vizím, které pochopitelně nejsou ničím jiným nežli klamem, aby získali neomezenou moc. Jenže když je Pluto v Kozorohu, obvykle zažíváme oboje. Nejdříve nastanou dobré časy, ty vystřídají časy zlé, načež přijde vykoupení, to když se znovu vrátíme k hodnotám a cílům, které jsou „dobré a ctnostné. Poznáme konečně rozdíl mezi tím,  co je správné a špatné, dobré a zlé. Staneme se národem, dokonce planetou pevnějšího charakteru, jakmile jednou sami zakusíme důsledky toho, že dopustíme, aby naše práva byla pošlapávána našimi vůdci pochybného charakteru. A potom si řekneme: ,Už nikdy víc.´ Takový je Pluto v Kozorohu. Taková je naše budoucnost – pokud se tedy neprobudíme dříve než později.“ [1]

Boris Matthews, Ph.D., astrolog a jungovský analytik